USA jednají s Kongem o využívání jeho nerostů výměnou za pomoc proti povstalcům

Kinshasa/ Washington 10. března (ČTK) - Spojené státy jsou otevřené jednání s Kongem o dohodě, která by jim umožnila přístup k nerostnému bohatství této středoafrické země, píší média. Na oplátku očekává konžský prezident Félix Tshisekedi, že mu administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa pomůže v boji proti rebelům na východě země. Dohoda je podle médií velmi podobná té, kterou by měl podepsat Trump se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a která by Spojeným státům zajistila čerpání z nerostného bohatství Ukrajiny.

Kinshasa s návrhem o americkém využívání konžských nerostných surovin oslovila podle listu Financial Times (FT) minulý měsíc Spojené státy. Kongo má totiž bohaté zásoby kobaltu, lithia a uranu a chce toho využít ve svůj prospěch, jelikož se od začátku roku prozatím neúspěšně potýká na východě země s rozsáhlou ofenzívou, ve které dominuje zejména povstalecká skupina M23 podporovaná Rwandou.

"Spojené státy jsou otevřeny diskusi o partnerství v tomto odvětví, které je v souladu s programem Trumpovy administrativy America First," řekl FT mluvčí konžského ministerstva Patrick Muyaya. Poukázal také na to, že spolupráce mezi Spojenými státy a Kongem by posílila ekonomiky obou zemí a vedla by mimo jiné k vytvoření pracovních míst s vyšší kvalifikací.

Konžská vláda prozatím podle Reuters neuvedla bližší informace o tom, jak jednání s Washingtonem pokračují. Kinshasa se navíc snaží vyjednat si spolupráci s více stranami. Obě vlády jsou však v každodenním kontaktu, řekl Muyaya.

Trumpova administrativa má na uzavření dohody zájem, jelikož usiluje o to, aby Spojené státy získaly přístup k nerostům po celém světě, píše FT. Nyní jedná s Ukrajinou o nové dohodě, ve které od Kyjeva podle listu The New York Times (NYT) požaduje, aby se vzdal poloviny příjmů ze svých přírodních zdrojů, včetně minerálů, plynu a ropy, jakož i příjmů z přístavů a další infrastruktury.

Americká přítomnost v Kongu by navíc představovala protiváhu k čínskému vlivu, kdy čínské firmy mají pod kontrolou většinu těžby v této oblasti. Poslední americká těžební společnost působila v Kongu v roce 2016, připomíná FT.

Dohodu ale nepodporuje celá konžská vláda, píše agentura Reuters s odkazem na vyjádření dvou konžských úředníků. Neuvedla však z jakých důvodů. Nynější Tshisekediho pozice v zemi je navíc kvůli bojům s povstalci podle FT oslabená.

Východní oblast Konga sužuje násilí už téměř 30 let. Boje znovu zesílily letos poté, co povstalecká skupina M23 s pomocí Rwandy dobyla města Goma a Bukavu na východě země. Násilí vyhnalo podle OSN z domovů stovky tisíc lidí. Úřady už dříve varovaly, že postup povstalců by mohl vyvolat humanitární katastrofu.

ČTK