Lusaka 27. března (ČTK) - Keňská společnost na těžbu bitcoinů Gridless začala podnikat v přepravním kontejneru v Zambii. Svých 120 počítačů, které procházejí složité výpočty ověřující bitcoinové transakce, umístila v nejseverozápadnějším cípu Zambie u hranic s Kongem. Je tam totiž možnost napojení na vodní elektrárnu na řece Zambezi, ze které získává levnou přebytečnou elektřinu. Tu by elektrárna jinak neprodala. Pomáhá tak udržovat nízké ceny elektřiny i pro místní a stala se vzácným příkladem toho, kdy kontroverzní odvětví vytváří něco víc, než jen digitální měnu, píše server televize BBC.

Majitel společnosti Philip Walton říká, že každý počítač vydělá asi pět dolarů (115 Kč) denně. Pokud je cena bitcoinu vysoká, je to více, když klesá, tak méně. V současnosti cena bitcoinu činí zhruba 80.000 USD a podle Waltona může firma být zisková, i když cena bitcoinu půjde dolů. A to díky levné elektřině a partnerství s energetickou společností, která získává podíl z jejích příjmů.

Vodní elektrárna Zengamina je obrovská, ale technicky je to jen malá síť, samostatný ostrůvek energie pro místní komunitu. Byla postavena začátkem tisíciletí díky charitativním darům. Provozuje ji Daniel Rea, který má britské a zambijské kořeny a jehož misionářská rodina řídila projekt výstavby, protože chtěla získat elektřinu hlavně pro místní nemocnici. Nyní elektrárna poskytuje elektřinu zhruba 15.000 obyvatelům oblasti, ale projekt se kvůli nízkému odběru od komunity nedaří dotáhnout do konce.

"Každý den jsme proplýtvali více než polovinu energie, kterou jsme mohli vyrobit, což také znamenalo, že jsme nevydělávali ani na pokrytí provozních nákladů. Potřebovali jsme významného odběratele energie v této oblasti, a pak přišlo partnerství s firmou Grindless," řekl Rea. Nyní těžba bitcoinů tvoří asi 30 procent příjmů elektrárny, což jí umožňuje udržovat nízké ceny pro místní.

Brzy se ale stane těžba v oblasti nerentabilní, protože elektrárna získala velkou investici, která jí pomůže k rozšíření do dalších vesnic a připojení k národní síti. Přebytečnou energii, kterou nyní získává těžba bitcoinů, tak bude prodávat zpět do národní sítě.

Walton a jeho tým jsou však optimisté, protože budou mít za sebou několik úspěšných let a přišli si díky těžbě na slušné peníze. Jsou také rádi, že pomohli místní komunitě. Navíc tvrdí, že ještě existuje spousta podobných míst s tzv. uvázlou energií, kam mohou svůj bitcoinový důl v podobě kontejneru přemístit. Gridless má už šest takových míst ve třech různých afrických zemích.

Další bitcoinový důl získává přebytečnou elektřinu z vodní elektrárny provozované národním parkem Virunga v Kongu. Podle parku pomáhá financovat projekty na ochranu přírody.

Gridless má také ambiciózní plán - vybudovat vlastní vodní elektrárny, které budou těžit bitcoiny a dodávat elektřinu do venkovských oblastí. Spoluzakladatelka firmy Janet Maingiová uvádí, že firma nyní na tento projekt shání desítky milionů USD. Společnost však stále naráží na odpor některých úřadů a firem, které bitcoin považují za energeticky nenasytné a sobecké využití elektřiny, kterou by jinak mohli využívat lidé ve venkovských oblastech. Společnost však trvá na tom, že motivací je vždy prodávat největšímu odběrateli, a tím bude prý vždy místní komunita. Těžba bitcoinů podle firmy zajistí dlouhodobou ekonomickou životaschopnost projektu.

Historie ale ukazuje, že bez pobídek nebo pravidel může těžba bitcoinů ve velkém rozsahu zatížit veřejné energetické sítě. V Kazachstánu v letech 2020 a 2021 rozkvět těžby zvýšil spotřebu energie o sedm procent, než vláda zpřísnila postoj a přistřihla rozvíjejícímu se odvětví křídla. Ve Spojených státech byly při vysoké poptávce po elektřině běžné konflikty mezi těžaři a místními obyvateli a firmami. Úřady proto uzavřely dohody s některými těžařskými giganty, že vypnou elektřinu využívající pro své sklady plné počítačů v době, kdy je potřeba vyrovnat síť. Odhaduje se, že těžba bitcoinů spotřebuje tolik elektřiny, jako země velikosti Polska.

ČTK